Co na fotce hledám nejvíc

Na fotce jdu po energii, emoci a okamžiku, který se už nebude opakovat. Za ty roky jsem si nejvíc vypiloval právě práci s výrazem člověka, čtení nálady a její zachycení ve zlomku vteřiny. Je to disciplína, na které pracuju pořád dokola a baví mě možná ze všeho nejvíc.

Svůj rukopis mám i v úpravě. Rád ladím fotky do černobílé, barevné verze ale dostanete vždycky. Pracuju s vlastními barevnými profily a každému snímku věnuju čas navíc, klidně doladím i konkrétní místo ve fotce, aby seděla do posledního detailu.

U mě se před foťákem bát nemusíte

Nikdy vás nenechám stát a hádat, co s rukama. Vedu vás krok za krokem, pózu vám klidně předvedu sám a celou dobu vás navádím, takže nemáte čeho se bát. Mám na to vlastní sadu technik, pracuju s dechem i s tím, jak se vžít do představy, kterou pro snímek mám.

Tyhle postupy učím i ostatní fotografy na svém workshopu. Pro vás to u focení znamená jediné, uvolníte se a výsledek vypadá přirozeně, ne křečovitě.

Reportér tělem i duší

Jsem srdcem reportér, mám to prostě v sobě. Vedle portrétů proto nejradši fotím reportáže a opravdové dění. Dobrý portrét pro mě přesto zůstává mistrovskou disciplínou, dám do něj tolik, že po něm chvíli jen tiše sedím a dobíjím.

Za dobrým snímkem nemám problém vyrazit přes půl světa, v plné fotozbroji. Fotil jsem v Iráku, Sýrii, Libanonu i Bangladéši a v dalších nečekaných koutech. Vydal jsem také dvě fotoknihy, tehdy ještě pod pseudonymem Fotograf bez talentu. A když zrovna nefotím, najdete mě skoro každý den u sportu nebo s rozečtenou knížkou, kterých mám doma víc, než stihnu přečíst.