V první řadě bych rád řekl jedno. Z pozice fotografa vás mohu ujistit, že pokud svatba není dobrá, fotograf by se mohl přetrhnout, ale dobré fotky prostě neudělá. Dobrou svatbou je myšlena ta, kde se lidé opravdu baví, nebojí se projevovat emoce, není jim trapné udělat nějakou “divokost”, a to vše, aniž by byli úplně namol.
Pokusím se napsat návod, jak se k takové fotogenické svatbě přiblížit co nejvíce
V mých očích je svatba něco lehce posvátného.
Dva lidé se rozhodnou posunout svůj vztah dále a zpečetit to, že jsou tu jeden pro druhého.
Bohužel však potřebují i státem pověřeného oddávajícího, který k tomu má oprávnění.
A už tady bývá kámen úrazu.
Jednou jsem fotil svatbu, na které měl oddávající proslov.
Děti byste měli trestat, manželka má doma uklízet, ..bla bla bla, snůžka keců z období tak 30 let starého. Kdyby ten foťák nebyl drahej, hodil bych mu ho do ksichtu.
Další oddávající zase přišel, že má jen půl hodiny, protože ten den musí oddat ještě další páry a tlačil hrozně na pilu. Takhle myslím ne!
Když už musíme přijmout fakt, že přijde nějaký úředník s tužkou kvůli podpisu, měl by se aspoň hodně snažit. Vždyť je to probůh možná nejdůležitější oslava v životě.
Rozhodně doporučuji předem zkontrolovat proslov a zajistit, aby byl v souladu s vaší životní filozofií. Pokud jen trochu můžete, zajistěte také, aby měl dostatek času a přišel to udělat, aby vás řádně oddal a zpříjemnil vám oslavu, ne aby si odbyl kšeft a rychle letěl o dům dále.
Místo konání svatby
Když už jsem u toho, že je svatba posvátný obřad, pojďme si říct něco o místě konání.
Upřímně nechápu obřady na běžných radnicích a podobných neosobních místech. Není nic méně fotogenického, než obřad v místnosti s překliškou a komunistickým designem.
Některé kostely jsou hezké a u rodin s náboženskými kořeny to zcela chápu.
Přesto si myslím, že pokud se chceme brát před bohem, pak je příroda to nejbližší místo.
Mě osobně z fotografického pohledu nic nenadchne víc, než svatební branka na louce, u jezera, u lesa, nebo třeba na pobřeží moře (tam jsem měl svatbu já osobně). K tomu skupinka natěšených a šťastných lidí a garantuji vám, že nepotřebujete nic jiného. A popravdě, jemný vánek do vlasů dá fotkám krásnou dynamiku, kterou v kostele nevykouzlíte, pokud tam zrovna není průvan z rozbitého okna.
Jakkoli honosné místo vyberete, vždy to bude větší kýč, než příroda. Na to vsaďte krk.
Čas obřadu
Další přežitek, který se ovšem často týká právě pracovní doby oddávajících, je hodina obřadu.
Někdo někdy řekl, že svatby se dělají dopoledne a tak to jako je.
Řeknu vám, není nic horšího, než být svatební host na svatbě, jejíž obřad skončí v 11 hodin dopoledne, nevěsta s ženichem se vypaří fotit aranžované fotky a zbytek hostů zatím pošle do pr.., pardon do hospody.
Proč by obřad nemohl být v podvečer?
Krásné měkké světlo, lidé odpočatí, aniž by vstávali v 6 ráno, žehlili oblek a šli ještě rychle umýt auto. Proč by se prostě lidé nemohli sejít odpoledne, v klídku se bavit, pak si užít podvečerní obřad a jít “chlastat” až večer?
Neříkám to jen tak. Na několika takových svatbách jsem byl a bylo to úžasné. Skvělá atmosféra, skvělý obřad a výborné světlo.
Všechny babičky a dědečkové stihli jít spát včas a nemuseli prosedět odpoledne u koláčku s likérem. No, a zbytek hostů se bavil do rána.
Zažil jsem obřad před sedmou večer u studánky v lese a šampaňské se chladilo v potoku. Vizuální porno.
Dekorace a design svatby
S místem konání svatby souvisí i dekorace.
Krásné květiny, svíčky, dezerty, uvítací i informační cedulky a mnohem více.
Rozhodně netvrdím, že je to špatně. Jen mě vždy mrzí, když vidím ty kytice za tisíce a stoly ozdobené ve stylu restaurace Potrefená husa, které rozpočet nafoukne o desítky tisíc.
Přitom na oslavách bývá krásné právě to, kolik hostů se na přípravách podílí.
Každý umí něco a jedna je přes koláčky, druhá přes květiny, třetí umí psát krásným písmem a obvázat zavařovačku stuhou dokáže téměř každý.
Moje rada zní:
Neplaťte drahé profesionální dekorace a udělejte si maximum sami (včetně jídla). Bude to vaše a bude to pro vás osobnější. Budete mít na svatbě kousek srdce mnoha z hostů.
Navíc pro fotografa je to mnohem zajímavější. Čím originálnější dekorace, tím bohatší fotky budete mít.
A věřte mi, viděl jsem už hodně svateb. Některé v zámcích, jiné v pivovarech, ale nic z toho nikdy netrumfne osobitě dekorovanou zahradu někde na venkově.
Dejte do toho duši, ne peníze.
Hudba
A každá správná svatba musí mít kromě dekorace také hudbu.
Tak sáhneme po svatebním DJovi, někdy je dokonce v ceně pronájmu hospody. Ach ne,..
Není nic horšího, než nechat zábavu na pospas chlapíkovi, který tam nikoho nezná a jeho hudební databáze se pyšní všemi hity Michala Davida a Maxim Turbolenc.
Nechci zpochybňovat ničí vkus, ale tyhle dva interpreti se dají poslouchat jen pokud jste brutálně pod parou a to už pak vznikají dost nedůstojné fotky.
Hudba tvoří velkou část atmosféry, lidé při ní projevují emoce a často určuje úroveň zábavy.
Krom toho, cizí chlápek s jednou ze dvou košilí, které kdy vlastnil, na fotkách nikdy nebude vypadat tak dobře, jako váš kamarád s kytarou, nebo pohodovej DJ, kterej vás zná a ví, jak vás dobře naladit. Kdybych já připravoval svatbu, napsal bych hostům o seznam jejich oblíbených interpretů.
Svatební program trochu jinak
Rozbít talíř, rozkrojit dort, nějaká ta klišé svatební hra, jíst a pít. Klasika.
A co třeba 50 metrů dlouhá skluzavka z igelitu?
Ano, zažil jsem, bavil jsem se, miloval jsem to.
Chce nevěsta hrát nohejbal ve svatebních šatech? No a proč ne?
Vždyť svatba je možná jediná oslava toho druhu za celý život.
Proč se upínat pouze k těm konvenčním aktivitám? Vždyť co jiného, než svatba, by mělo být nezapomenutelné?
A jak může být nezapomenutelné něco, co bylo zkopírováno už tisíckrát?
A nebo úplně jinak
Víte, že některé páry (hlavně v cizině) dělají svatby dvě? Jednu formální nutnou a úřední, kam nepozvou nikoho, protože je to totální nuda. A pak druhou svatbu, což je právě ta velká oslava. Tam už nemusí vůbec nic. Může je symbolicky oddat kdokoliv ze známých, obřad si mohou udělat třeba o půlnoci a nemusejí se zabývat žádnými pravidly.
Jednu takovou svatbu jsem zažil i v ČR a že to byla jízda.
Pokud novomanželé chtějí aranžované focení a nechtějí ho odbýt za hodinu, lze to vyřešit stejně elegantně. Prostě se fotí v rámci předsvatebního focení. Hosté na ně nemusí čekat a oni mají moře času na parádní fotky, klidně i na různých lokacích.
Pár tipů na závěr
Neřešte předpovědi počasí. Stejně to neovlivníte. Prostě si svatbu užijte za jakýchkoliv podmínek. Ani déšť nepokazí dobrou atmosféru, pokud se sejde fajn parta.
Pokud máte blízké kamarády v cizině, neváhejte je pozvat. V některých zemích je běžné, že si host zaplatí letenku do jiné země kvůli svatbě, protože to za to prostě stojí.
Udělejte svatbu klidně na celý víkend. Nebývá to zpravidla o nic moc dražší.
Hosté mohou přijet již večer před svatbou, v klidu se aklimatizovat, seznámit se s ostatními, zvyknout si na fotografa a krásně se vyspat.
Stejně tak mohou v neděli pozvolna odjíždět a nikoho to nestojí moc nervů.